Když už se v boji s koronavirem zakazuje kdeco a lidé tomu tleskají, proč do souboru opatření nezařadit také zákaz nedělního prodeje? To si řekli komunisté a lidovci a vytasili se s tímto restriktivním návrhem. Vždyť za totality se také neprodávalo sedmý den v týdnu a jak na tu dobu někteří s dojetím vzpomínají, že! KDU-ČSL je zas přesvědčena, nebo v to aspoň tiše doufá, že rodiny s dětmi zamíří místo k prodejním pultům do kostelů a začnou se modlit. Zatím zejí kostelní lavice o bohoslužbách prázdnotou, což neprospívá duším našich spoluobčanů. Ovšem protože to ani jedna z partají nepřizná otevřeně, vymlouvají se na hygienická opatření (zřejmě ve všední dny bacily nevadí) a na nezadatelné právo zaměstnanců v obchodech odpočinout si doma (po práci legraci) Obojí postrádá smysl. Čím méně času budou mít zákazníci k nákupům, tím víc se jich bude tísnit u regálů a před kasou. Politikům, kteří všechno vědí nejlépe, zřejmě ušlo, že i v obchodních řetězcích platí zákoník práce s 40hodinou dobou a že prodavači se o sváteční směny perou, protože pobírají příplatky.
Koronavirová krize znamená nejen obrovskou zkoušku pro celou společnost, přináší mnoho těžkostí a v důsledku velké ztráty, ale zároveň mění náš postoj. To, co jsme byli zvyklí dělat jako samozřejmost, se ukáže jako zbytné nebo kontraproduktivní, a objeví se nové možnosti, přístupy, metody, technologie, způsoby myšlení a jednání. Napadlo mě, že zákaz shlukování skoncoval s naší slabostí pro schůze a nekonečné porady. Ukazuje se, že i bez nich můžeme dobře a dokonce i lépe fungovat. Lidé mohou využít videokonference, chytré telefony a maily, prostředky komunikování na dálku. Zároveň zkrátí nekonečné hovory na nezbytné a efektivní minimum. Až se z virové epidemie vyléčíme, bude až těžké se znovu vracet k schůzování, kde se hodně řeční, ale málo vyřeší. A v tom vidím jednu z pozitivních věcí, které koronavirus přináší.Pavel Kačer
Když se člověk dostane do úzkých, ukáže, co v něm vlastně je. Platí to dnes i o celé společnosti. Prožíváme mimořádné dny, kdy leccos nemůžeme, ledacos naopak musíme, a silně vnímáme pocit jistého ohrožení. S lidskou psychikou to prostě tak nějak zamává. V takových dobách si uvědomíme, že patříme k jednomu celku a jsme na sobě velmi závislí. A proto se k sobě začínáme chovat jinak a většinou lépe. Volal jsem teď na dva úřady a nejen se dovolal, ale setkal se s úžasnou reakcí. Jak na živnostenském odboru magistrátu města Kladna, tak na pobočce zdravotní pojišťovny OZP mne čekal v telefonu milý hlas a ochota pomoci. Prostě úředníci byli vstřícní a pomohli radou v problému, jenž jsem musel řešit. A to jsem si myslel, že v situaci, kdy v Česku řádí koronavirus, mě s nějakou prkotinou pošlou do háje. Stal se opak. Moc se mi to líbí a velmi si přeji, aby tento laskavý, ochotný, usměvavý postoj jednoho k druhému zůstal co nejdéle, nejlépe napořád.
Kartelové dohody jsou sice zakázané, ale to neplatí pro OPEC, organizaci sdružující největší producenty ropy. Už mnoho let udržují ceny ropných produktů na vysokých úrovních a tím maximalizují zisky. Jenže mezi členy se někdy stává, že se nedohodnou. Naposledy se to stalo právě teď a Rusko, přidružený člen OPEC+, odmítlo dál snižovat těžbu, aby si udrželo svůj tržní podíl. Saúdové na to odpovědili rovněž zvýšením nabídky černého zlata. V době, kdy světová ekonomika zvolňuje a hrozí hospodářská recese, se ceny benzínu a nafty vydaly prudce dolů. V době narůstajících rizik je to jedna z mála dobrých zpráv nejen pro motoristy.
Prý jsme se tak vyvinuli: Žít ve lži bylo výhodnější, proto chytří lidé vždy lhali. Tvrdí to psycholog Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss. Nejsem si tím jistý, ačkoli dobře vím, že řada miliardářů může být s morálkou na štíru. Nicméně se domnívám, že podnikání a úspěch jsou založeny na poctivosti a důvěryhodnosti. Podváděním a lhaním se lze sice dopracovat k velkému zisku, ale ten obvykle nemá dlouhého trvání. A to nemluvím o svědomí. Když někomu zalžu, určitě z toho nebudu mít klidné spaní. Stojí to za pochybný úspěch, nebo ne?
Nad našimi penězi se má rozprostřít další ochranný deštník. Ti, co chtějí investovat své prostředky za pomoci finančních poradců, budou nahráváni a záznam hovoru léta archivován. Jako případný důkaz ve sporu o to, zda klient dostal dobrou či špatnou radu, respektive zda vinou odborníka nedošel újmy. Co na to říká zákon o ochraně osobních údajů? Zřejmě takové telefonické odposlechy umožní. Svobodný občan tak bude, údajně ve vlastním zájmu, ještě více zapleten do legislativní sítě a sledován na každém kroku. Blížíme se do stavu, kdy nezůstane jediná příležitost vymknout se nějaké kontrole, permanentnímu dohledu. Velký bratr z Orwellova románu 1984 se tak přiblížil skutečnosti.
Také se snažíte dobře hospodařit s každou minutou? Je to někdy to jediné, co člověku zbývá k tomu, aby byl stále aktivní, aby stihl využít hodně z toho, co mu život nabízí. A aby rovněž oplácel v tom nejlepším slova smyslu těm, kteří si to zaslouží. Nechci být patetická, a už vůbec ne škarohlíd a remcal, ale stále častěji přemýšlím o tom, jestli to všechno snažení má vůbec cenu. Jestli má smysl podnikat, odvádět daně, být laskavý, vstřícný, zodpovědný člověk. Všechno může rázem pokazit třeba městská hromadná doprava. Bydlím v Praze a z jednoho místa se snažím jezdit víc než 30 let do centra. Škoda, že jsem si nevedla přehled o všech těch zpožděních, která mi znemožnila obchodní schůzku, včasné zahájení nejrůznějších akcí, účast na tiskových konferencích, zmeškání divadelního představení, cestu do zahraničí.
Povědomí o duševním vlastnictví, jeho významu v podnikání i celé ekonomice země, nutnosti je chránit a odpovídajícím způsobem usilovat o výhody, které nabízí, to jsou témata, která ne vždy rezonují ve strategiích firem či organizací. Je to škoda. Proto nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale také například IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav, vyvíjí množství aktivit na podporu správného chápání nehmotného majetku a péče o něj. Hovořila jsem o tom s JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M., ředitelem centra a špičkovým odborníkem v tomto směru:
Pokračování ...