Hlavním cílem nadnárodních koncernů v oblasti převodních cen je řízení daňových rizik. A jak vyplývá z mezinárodního průzkumu poradenské společnosti EY provedeného mezi daňovými řediteli 878 nadnárodních koncernů 26 zemí světa, význam této problematiky stále roste. Zatímco v předchozím průzkumu z roku 2010 bylo řízení rizik prioritou pro 32 % respondentů, aktuálně je to již 66 %.
Pryč je doba, kdy si podnikatel nebo člověk na manažerské pozici vystačil se základními slovíčky ve stylu „Hi, how are you? I am fine.“ Udržovat alespoň jeden cizí jazyk na dobré úrovni se dnes považuje za samozřejmost. Měli jste však tušení, že jazykové kurzy lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů firmy?
Penzijní reforma zahýbala nabídkou zaměstnaneckých výhod. Penzijní připojištění nabízí o 6 % méně společností než loni, celkem 68 % firem. Navíc nejistá budoucnost nového důchodového systému odradila mnohé od II. pilíře, do kterého u 79 % firem nevstoupil žádný zaměstnanec. Růst o 10 procentních bodů naopak zaznamenalo životní pojištění, se kterým se setkáme již u 53 % společností.
Pozitivem a zároveň zábleskem na lepší časy je fakt, že v mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu produkce o pouhých 0,3 %. Průmysl tak pravděpodobně ve druhém čtvrtletí dosáhl dna. Teď zbývá se od něj odrazit.
Podle zveřejněných údajů ČSÚ o zahraničním obchodu se v letošním červnu meziročně v běžných cenách snížil vývoz o 2,5 % a dovoz o 4,8 %. Obchodní bilance skončila přebytkem 33 mld. Kč, který byl meziročně o 4,6 mld. Kč vyšší.
Počet insolvencí u firem stále výrazněji ovlivňují počty insolvenčních návrhů u nepodnikajících živnostníků. Proti sedmi měsícům loňského roku činí nárůst počtu insolvenčních návrhů u této slupiny 79 %.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...