Současná doba přeje rozvoji virtuálního prostředí, a tím se stává zranitelnou. Firmy i jednotlivci zapomínají na základní pravidla kybernetické bezpečnosti, a tím otvírají dveře zločincům, kteří loví snadnou kořist v pandemických vodách. Jak se jim bránit, o tom hovořil Michal Merta, odborník na bezpečnost a ředitel Cyber Fusion Centra v Accenture ČR.

Proměnily se kybernetické útoky v době pandemie?

V poslední době nebývale roste počet útoků na české firmy. Úspěšné jsou zejména útoky přes zaměstnance. Zalepujeme kamery na noteboocích, ale zapomínáme, že škodlivá aplikace na telefonu nás sleduje všude.

Proč se zvyšuje agresivita a úspěšnost virtuálních hrozeb?

Naše životy se stávají stále více závislé na technologiích, což poskytuje mnohem větší prostor k napadení, než tomu bylo kdykoli dříve. Počty kybernetických útoků výrazně rostou i v Česku. V polovině ledna padla hranice 800 kyberútoků v průměru na jednu českou organizaci za týden, přitom evropský průměr se drží podstatně níže, kolem 500 útoků. Kybernetická bezpečnost se tak stala business tématem a musejí se jí zabývat firmy ze všech oborů.
Upozorňujete na riziko, které představuje bezpečnostní díra v zaměstnaneckých přístupech do firemního IT prostředí. Můžete to vysvětlit?

Ano, současná situace nahrává útočníkům v tom, že je snadnější zaútočit na firemní systémy přes zaměstnance. Pomáhá tomu jak rostoucí podíl práce z domova, tak trend BYOD (Bring Your Own Device). Techniky útoků na zaměstnance jsou víceméně neměnné. Útoky se pouze přizpůsobují schopnostem obraných mechanizmů. Jako příklad uvedu phishing, kde se dříve posílala makra v příloze e-mailu. Když takovéto přílohy začaly firmy ve velkém blokovat, posílaly se odkazy na podvodné stránky. A když jsou firmy schopny odkazy ve firemních e-mailech kontrolovat či blokovat, zaměří se útočníci na osobní účty řídicích pracovníků. Anebo využijí jiných forem sociálního inženýrství.

Co poradíte firmám, aby se nestaly snadnou obětí kyberzločinců?

Žijeme v době, kdy stále více zařízení komunikuje s okolním světem a potažmo internetem. Všechna zařízení, která si firmy pořizují, by měla projít určitou formou testu či ověřením kvality, zda neobsahují zranitelná místa. Na trhu existují tisíce výrobců produktů a je velmi těžké odhadnout, co se skrývá uvnitř. S tím je samozřejmě spojen i software, který s hardwarovými komponenty komunikuje.
Firmy by se měly zaměřit hlavně na zařízení, která pracují s citlivými daty nebo se skrze ně k takovým údajům dá dostat. Skvělým příkladem jsou třeba bezpečnostní kamery nebo tiskárny. Pamatuji se, že jsme testovali tiskárnu, ve které jsme našli zabudovaný mikrofon. Za využití slabin softwaru jsme poté klientovi (který byl výrobce dané tiskárny) demonstrovali, jak jsme schopni na dálku odposlouchávat. Stále podceňujeme také problematiku smartphonů – je třeba nesmyslné přelepovat kameru na notebooku v situaci, kdy mě může kdokoli sledovat nebo odposlouchávat, když si nainstaluji škodlivou aplikaci na telefon.

A když zaznamenáme útok, bývá už pozdě?

Společnosti z rozdílných oborů řeší podobné bezpečnostní výzvy a je pro ně obtížné najít a udržet experty v dané oblasti. Proto jim pomáhají expertní uskupení, mezi něž lze zařadit například více než 150 odborníků z pražského Cyber Fusion Centra společnosti Accenture, kde specializované týmy testují odolnost firemních systémů a pomáhají odhalit skulinky, jichž mohou útočníci zneužít. Jednotlivé týmy se soustředí na určitou oblast – v jednom se například implementuje systém na správu administrátorských účtů, jiný tým hledá zranitelnosti v hardwaru a další pomáhá integrovat bezpečné kódování do aplikačního vývoje.
Pro firmy je nesmírně důležité nezanedbávat prevenci. Pokud nás kontaktují až ve chvíli, kdy jsou napadeny, je naše úloha složitější. Takový útok je potřeba důkladně prošetřit, získat důkazy a vrátit vše do funkčního stavu. Bohužel až tehdy si většina firem uvědomí, že by bylo lepší do kybernetické bezpečnosti investovat, a útokům pokud možno předejít. To už bývá ale často pozdě, a kromě značných finančních ztrát se firma může potýkat s poklesem důvěry v její značku a odlivem zákazníků.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer